..jsem byl.
Vše se událo jednoho krásného včerejšího večera. Jdu si takhle stezkou...
Nu, prostě jsem šel domů. Najednou slyším lupnutí. Moje první pomyšlení, že po mě někdo střílí z praku mě vyděsilo málem natolik, že jsem lehnul k zemi a pobavil tak všechny kolemjdoucí. Naštěstí jen málem.
Další lupnutí. Hledám veverku v koruně borovice hned vedle. Nevidím žádnou. Lup. Lup. LUP!
Po chvíli si uvědomuju, že veverky to nejsou, nikdo po mě nestřílí, nýbrž šišky si střílejí ze mě!
Pro mě, obyčejného měšťana nevšední záležitost, pro venkovského zemana ale určitě obyčejná.
V tom jarním teple totiž šišky začaly pukat..
A mojí smrt málem způsobil infarkt ze zjištění, že neznám tenhle obyčejný přírodní jev.
Žádné komentáře:
Okomentovat