Povzdych

Bohužel kužel...musím pohřbít dva roky svého života (tedy spíše část z nich). Je to sice smutné, ale tak to na světě chodí - věci přicházejí, a zase odcházejí.

Ti z vás, kteří mě znali už dřív, než nedávno, vědí, že jsem furt seděl u pc a hrál nějakou návykofku - nějaká Trackmania bo co.
Mno a byl sem dobrej. Jako vážně dobrej. Skoro nejlepší. A jezdil sem v jednom fajn týmu, kterej byl taky dobrej, jako vážně dobrej, skoro nejlepší.
No a já jezdit přestal. Furt sem byl dobrej, teda jako celkem dobrej, ale už ani zdaleka ne nejlepší. Ale tým jezdil dál, a byl pořád dobrej, teda jako celkem dobrej, ale ani zdaleka ne nejlepší.
A pak přestal jezdit i tým.

Umřel !

A sním i kousek mě, jakožto součástka toho velkého soukolí, které si kdysi nedávno říkalo  >>.Rcc<<