středa 23. května 2012

Jak šel činel pod brusku


Vím, že to jinak dopadnout nemohlo. Přesto jsem ho do rukou bral s lítostí. Můj milášek! Činel, sic bazarový, ale nepřekonatelný, jeden z nejlepších, co jsem kdy slyšel. Navždy si budu vyčítat, že jsem ho uhodil moc. Je to skoro jako zabít dítě (tohle je trochu nadsázka).
Nuže... činel už je pod pilkou... odkrajuji jeho část i s prasklinkou. Dříve kulatý, teď patvarnatý. Dobrušuji brusným kotoučem a následně pilníkem. Zkouším jeden úder. A zatmělo se mi až v žaludku. Děs a bída oproti jeho předchozí slávě!
Ale stále je lepší než spousta dalších. A je vyjímečnej. A slibuju, že už si nikdy nekoupim tak drahej činel, abych musel litovat jeho řezání. A slibuju, že už ho nikdy nezabiju, stejně jako žádný dítě! 

2 komentáře: