Přesyceni uměním

Umění je dnes všude kolem nás. Vše, co nějaký člověk vytvoří, je vlastně umění. Jen my to tak nevnímáme. Jenže lidí, kteří se stavějí do rolí umělců všemožného typu, přibývá, zatímco lidí, které by to byť okrajově zajímalo, ubývá. A není to třeba změnou smýšlení mladší generace - naopak, mladší generace je po umění jako divá. Nicméně nárůst umění bohatě poráží nárůst diváků, konzumentů. Umělecký trh je přesycen!

Což je ovšem špatně!

A nikdo neví, co s tím. Nejde zrušit špatné umění, protože špatné umění neexistuje. Není totiž žádná norma, která by stanovovala, co je umělecké a co ne. Není na to žádný zákon. Jakýkoliv text je umělecký, a v uměleckém textu neexistují chyby. To je stejně absurdní, jako kdybyste malíři vyčítali, jaký odstín zelené použil. A protože v každém díle je část autorova smýšlení, ať už chceme či ne, v každém díle je kapka umění. Proto ani neexistuje brak. Ten je jen produktem pocitu nadřazenosti určitých lidí, kteří se rozhodli, že mají právo rozhodovat o dobrém a špatném umění (třeba pan Jandák :)).    

A proto je mi divem, že někteří umělci mohou být tak slavní. I když je to na druhou stranu logické. Dělají stejné umění jako ostatní, ale dělají ho jinak. Dělají ho tak, že ostatní osloví.

Klíč k úspěchu je tedy v originalitě umění !